Na místě dnes už uzavřeného Hostelu Gama na Mělníku vzniká v současné době 9 menších bytů (1+kk a 2+kk). V objektu je kavárna, lékárna, denní recepce, společné prostory jsou hlídané kamerovým systémem a je možné dokoupit vlastní parkovací místo.

Největší výhoda těchto bytů je ale snad všem jasná, samozřejmě je to mnou spravovaná datová síť :))

Víc info na dnes spuštěné prezentaci - www.gama-melnik.cz.

Ihned se mi vybavila přiblblá kolumbijská telenovela Ošklivka Betty, které jsem víceméně náhodou několik minut shlédnul a pak film Devil wears Prada s Meryl Streep a Anne Hathaway, který se mi naopak hodně líbil. Ale co mě zaujalo nejvíc, byl onen samotný obrázek hlavní protagonistky, tedy Katky (hraje Kateřina Janečková).

Nemoderní oblečení a účes, rovnátka a brýle. To je podle autorů recept na ošklivost. Dal jsem si tu práci a něco si o seriálu přečetl. Jak jsem si myslel, původní telenovela Ošklivka Betty je předlohou tohoto nového výtvoru a co víc, seriál pod touto licencí (=úplně stejný, jen jiné xichty) běžel ve spoustě jiných zemí. Tady je přehled všech "ošklivek" před a po proměně - a opravdu je to 100% podle výše zmíněného receptu.

Tohle už přece nemá nic společného s televizní zábavou a nemůže to být myšleno vážně! Opravdu lidi chtějí sledovat příběh, který je postavený na spoustě nesmyslných situací a ke kterému ani v reálu nemůže dojít? Příběh o "krásných" slepicích, o "ošklivé" vzdělané holce, která se chce vecpat mezi ně (místo aby našla daleko lepší uplatnění na tisících jiných míst), o zjeveních možná mužského pohlaví, kteří soupeří o "úspěch v byznysu" a o přízeň zmíněných slepic?

A co víc - přijdou normálnímu člověku jako znak ošklivosti rovnátka? Je automaticky každý člověk s rovnátky ošklivý? A co brýle? Má tady snad někdo pocit, že ty miliony, možná stamiliony lidí s brýlemi nebo rovnátky by byli krásnější se špatnýma očima a křivými zuby?

Gratuluju, česká televizní zábava právě dosáhla svého dna. Programová skladba je prakticky přesným odrazem vkusu televizních diváků. Není se tedy vůbec čím chlubit. Jediné, co mě relativně uklidňuje je to, že v tom nejsme sami a podobnou hovadinu vysílaly i zahraniční televize.

Teď jsem jedině rád, že tu televizi nemám. Po tomhle zážitku spadla v žebříčku mých potřeb na úplně poslední místo.

P.S. Jakkoli nemám moc rád články na novinky.cz, s článkem o tomto televizním paskvilu naprosto souhlasím.

P.S. Zajímalo by mě, jestli by podobná reklama, jen natočená dnes, zůstala bez odezvy různých "aktivistů", třeba ekologů, různých "zastánců" bezpečné jízdy a podobné havěti :) 

Zákazník si tak může spravovat celý obsah webu sám, včetně obrázků, odkazů, tabulek atd.

Jako už tradičně, prostor na serveru poskytuje Váš hosting. :)

Netroufám si odhadnout přesný počet, ale tipuji, že pro spoustu lidí, kteří koupí podobný přístroj, je maximum právě koupě a používání. Pokud je spokojen, nic se neděje. Horší je, pokud spokojen s přístrojem není. Pak nastává období rozhodování, jak tuhle skutečnost řešit. Reklamací? Vrácením? Vyhozením do popelnice? Nebo "šikovným zbavením se" nic netušícímu kamarádovi a koupí jiného modelu?

Člověk má (asi od přírody) dar, který se v hodně případech dá nazvat spíše chybou, a to vylepšovat. Známe to všichni. Na jedné straně jsou povedená "vylepšení" - buď opravdu vkusné designové změny nebo funkční vylepšení (nejsou vidět na oko, ale projeví se na vlastnostech). Na opačné straně pak různé rádoby vkusné zásahy, tady většinou jen do vzhledu. Podle obrázků budete určitě vědět, co jsem tím myslel :)

Já bych se chtěl ale teď věnovat hlavně těm funkčním vylepšením, a to právě aktualizaci (upgradu) firmware. Protože, jak jsem sám zjistil, právě nahrání nového softwaru může řešit spoustu věcí. A hlavně problém, co se zařízením, se kterým nejsem spokojen.

Začalo to koupí ADSL modemu D-Link DSL-G664T. 4 ethernetové porty, wifi - přesně to, co jsem do domácí sítě potřeboval. Se značkou D-Link mám velice dobré zkušenosti, co se týče routerů, firewallů a managovatelných switchů pro malé a střední sítě. Proto jsem zvolil i domů toto kompaktní zařízení. Po zapojení doma jsem však zjistil nemilou zkušenost - router píská. A to ne nějak potichu. Nedalo se přitom prakticky vůbec spát, a hlavně ani pracovat.

I když nerad, šel jsem ho reklamovat. Nový kus už byl tišší, i když pískal také. Na internetu jsem se dočetl, že to je problém většiny těchhle routerů - no co se dá dělat.

Postupem času se moje spokojenost s používáním D-Linku nezlepšovala. Router se zasekával, občas přestala fungovat wifi, pokud jsem byl bezdrátově připojen v bezprostřední blízkosti routeru, rychlost poklesla cca na 1Mbit apod.

Nevím, co mě zabraňovalo dlouhou dobu se vyhýbat právě té jedné věci, kterou jsem měl udělat už dávno - aktualizaci firmwaru. Sice to dalo trochu hledání, ale našel jsem novější firmware pro tento model, provedl aktualizaci... a nestačil se divit...

Router od té doby běží až na výpadky proudu prakticky nonstop bez jediného zaseknutí nebo nutného restartu. A nejen to. Zrychlila se i wifi (dost podstatně). Teď se už vůbec nemusím připojovat kabelem jako dřív, když rychlost klesala, čím víc jsem se k routeru přibližoval. Jako třešnička na dortu teď router má pár nových funkcí - WPA šifrování, filtrování obsahu nebo detailně konfigurovatelný firewall.

Nyní, po několika letech od koupě, jsem teprve s D-Linkem spokojen. Pomohla zdánlivá maličkost - nahrání nového softwaru. Opravdu nevím, proč mě to nenapadlo dřív. Až na jeden modem, který s nahráním nového firmwaru přestal fungovat a nefunguje ani po opětovném nahrání toho starého, se vždycky aktualizace povedla. Stačí postupovat podle návodu nebo manuálu. A pokud si nejste tolik jistí svými schopnostmi toto provést, nechte to na někom zkušenějším... Už několikrát mi nový firmware vyřešil spoustu problémů s různými zařízeními nebo přinesl nové funkce - modemy, telefony, záložní disková pole, ... Vždyť i spousta problémů s auty se řeší takovou skoro už běžnou hláškou - "Přehráli jsme vám software".

Proto říkám - nepodceňujte upgrade firmwaru Vašeho zařízení, můžete být příjemně překvapeni. Protože nejen, že nová verze opravuje chyby té předešlé, ale mnohdy přidává i nové funkce zařízení a to není nikdy na škodu.

S kartami o kapacitě vyšší než 2 GB ale přichází menší změna - nejedná se o klasické SD/miniSD karty, ale o tzv. SDHC (Secure Digital High Capacity) karty. Toto označení se používá v drtivé většině pro karty s kapacitou vyšší než právě zmiňované 2 GB (neplatí to pro všechny - existuje i 4GB neSDHC karta).

SDHC ale bohužel není zpětně kompatibilní se staršími čtečkami karet. I když P535 je poměrně nové zařízení, vyvstala otázka, zda SDHC karty bude podporovat.

Můj Asus P535 s WM6 mi kartu bez problému načetl (narozdíl od mé čtečky v notebooku) a karta fungovala. Zaradoval jsem se a začal ji používat.

Následně se ale objevil problém - karta v některých případech přestala fungovat. Někdy jako by v zařízení vůbec nebyla, někdy jsem načetl pár adresářů a pak začaly vyskakovat chyby při čtení. Pomohlo až vysunutí a opětovné zasunutí karty do slotu.

Zjistil jsem, že problém pravděpodobně spočívá v power managementu karty a při usnutí zařízení se karta prostě vypne. Po pár chvílích hledání na internetu jsem našel následující řešení, které se zdá být funkční - karta od té doby funguje nepřetržitě!

Návod na odstranění problému s SDHC kartou

Řešení spočívá v jednoduché úpravě registru. Pokud nepoužíváte žádný editor registru, můžete použít RegeditSTG. Stačí ho zkopírovat do zařízení a spustit.

1. Najděte položku registru HKLM\drivers\sdcard\clientdrivers\class\sdmemory_class.
2. Vytvořte zde klíč typu DWORD s názvem DisablePowerManagement a hodnotou 0.
3. Tento klíč vytvořte i v HKLM\drivers\sdcard\clientdrivers\class\sdmemory_class\high_capacity.
4. Restartujte zařízení.

Po této jednoduché úpravě SDHC karta funguje s Asus P535 a WM6 bez problémů!

Mnoho dalších informací o Asusu P535 a řešení problémů s ním najdete na c4you fóru...

K mému rozhodnutí přispěla také koupě C4 - začal jsem si říkat, že bych mohl upotřebit i GPS. No a když už, rád bych s sebou měl důležitá data při servisních návštěvách, abych nemusel pořád tahat notebooka. A samozřejmě musí být vše v jednom pěkném, stylovém, elegantním a výkonném zařízení.

Měl jsem povědomí prakticky jen o několika takových zařízeních. Jednak mám trochu zkušeností se značkou E-Ten a jejím modelem Glofiish M700. Ten jsem zavrhnul hned - nelíbilo se mi zpracování, rozměry a navíc dost malý výkon. Z webu Radka Hulána mi utkvěla v paměti značka HTC, která podle všeho vyrábí kvalitní a výkonná zařízení, ale zase ta cena je maličko někde jinde a navíc se mi designově moc nelíbí.

Trochu neobjektivně jsem tedy hned zabrousil k nabídce mé oblíbené značky Asus. Prakticky na první pohled jsem narazil na model P535 - zaujal mě svými jednoduchými, ale elegantními tvary, výkonným hardwarem a vesměs pozitivními ohlasy jak v recenzích, tak v uživatelských fórech. Navíc se jedná o novinku - na trhu je tuším od jara 2007.

Jak jsem pročítal další a další recenze, začínal jsem se utvrzovat v tom, že tenhle kousek prostě chci. Zůstal mi trochu komicky jen jediný "obrovský" problém, a to barva. P535 se dodává v klasické černo-stříbrné barvě nebo pak v bílé. A právě ta mě zaujala svým luxusním vzhledem (uvědomil jsem si, jak se to zas otáčí - dřív byla výpočetní technika bílá a symbolem "něčeho lepšího" byla stříbrno-černá barevná kombinace, teď je to naopak :)). A tak jsem si udělal takovou malou anketku, rozeslal prosby svým kontaktům na ICQ, aby mi pomohli vybrat (díky všem, vybrali jste dobře! :)). Většina hlasů byla pro bílou barvu, a tak jsem objednal P535 právě v téhle barvě.

Trocha parametrů

Nebudu se tu zabývat nějakou rozsáhlou specifikací a popisem zařízení - kdo bude chtít více informací, může kouknout na odkazy na konci článku nebo si jistě něco najde sám. Ale základní info nikdy neuškodí ;)

• Operační systém - Windows Mobile 5.0 Phone Edition + AKU 3.2
• Procesor - Intel PXA270 520 MHz
• Paměť - 64 MB RAM + 256 MB ROM
• Displej - 2,8" TFT LCD QVGA (240 x 320 px) , 65K barev
• Rozšíření - 1x miniSD
• Komunikace - GSM/GPRS (900, 1800, 1900 MHz), GPRS Class 10, WiFi 802.11b/g, Bluetooth 2.0+Edhanced Data Rate
• GPS - čip Sirf Star III, konektor pro externí anténu
• APN - 2 mpx, autofokus, LED blesk
• Baterie - Lithium-Ion 1300 mAh
• Rozměry - 109 × 59 × 19 mm
• Váha - 145 gramů

Hlavním tahákem Asusu P535 je výkonný procesor - ještě se mi nestalo, abych na něco musel čekat nějak podstatně delší dobu. Procesor zvládá v pohodě plynulé vykreslování navigace, obsluhu hovorů, kalendáře a dalších programů dle potřeby. Přispívá k tomu také nadstandardní 64MB paměť RAM a 256MB ROM. Displej má běžné hodnoty rozlišení (ani není třeba více). Subjektivně je velice kvalitní a dobře se na něj dívá. Hodnota jasu je perfektní a na displej se dá pohodlně dívat i například v autě za slunečného dne.

Dalším kladem je integrovaný GPS čip Sirf Star III. Nemám porovnání s jinými - tohle je má první navigace, ale opět subjektivně hodnotím velice dobře - až na občasné delší první načtení a vyhledání družic probíhá vše bez problému. Navigaci chci později detailněji popsat v samostatném článku.

Samozřejmě nechybí slot na miniSD karty, klasické bezdrátové technologie (BT, Wifi, GPRS). Někde se uvádí jako nevýhoda absence podpory sítí 3. generace, ale já toto zatím nevyužívám (Vodafone nemá rozumný tarif), takže mně to neva ;)

Další příjemnou součástí je 2MPix fotoaparát s autofocusem. Osobně mám z něj ne úplně 100% pocity - v porovnání s foťákem v Sony Ericsson k750i, který jsem měl delší dobu, dělá kvalitnější fotky, ale člověk se musí více soustředit na samotné focení a také na nastavení - někdy je potřeba jen tak rychle vyfotit nějakou momentku a člověk musí dlouhou dobu ostřit a nehýbat se, jinak v mnoha případech je fotka rozmazaná.

Windows Mobile

Jako operační systém samozřejmě slouží Windows Mobile. Zařízení jsem dostal s WM5, ale poměrně brzo jsem aktualizoval na WM6. Aktualizace proběhla bez problémů a rozhodně jsem s ní nic nezkazil. I když s WM5 jsem nepracoval tak dlouho, WM6 mi v porovnání se starší verzí přijde svižnější.

Samozřejmě obsahuje spoustu vestavěných aplikací - kalendář, poznámky, mobilní Office (Word, Excel) - pro základní práci postačují. Doinstaloval jsem několik aplikací, na které jsem zvyklý na klasickém PC - Total Commander pro PocketPC nebo Adobe Reader - a několik dalších. Třeba problém byl sehnat kvalitní IM klient - nakonec vyhrál QIP, který je opravdu skvělý a i když v PC používám Mirandu, tady plní svůj účel výborně.

Co se týče práce s Windows Mobile, není asi co popisovat - kdo s ním zkušenosti má tak ví a kdo nemá, nic by mu můj popis neřekl.

A jak to vidím po necelých 2 měsících používání?

Asus P535 jsem začal používat prakticky hned naplno a zatím splňuje mé požadavky téměř na 100 %. Využívám ho kromě hlavního účelu telefonování jako svůj elektronický diář - hlavně kalendář, úkoly a poznámky. Skvělá je aplikace "Dnes". Díky ní mám na displeji aktuální události v kalendáři a přehled o nějdůležitějších funkcích - SMS, úkolech, bezdrátovém připojení atd.

Jak jsem psal výše, o navigaci se rozepíšu v samostatném článku, ale můžu s klidem napsat, že její používání mi přineslo zvýšení efektivity mé práce a využití a plánování času.

Jako telefon je P535 výborný - spolupráce s handsfree Logitech je bezproblémová a chválím i možnost přepnutí na handsfree nebo z něj i během hovoru. Jen několik lidí si stěžuje, že mě slyší "jak z kanálu" - to zatím nevím, čím je. Stává se mi to i s handsfree i bez.

Mám s sebou všechna svá důležitá data, která potřebuju při servisních návštěvách (pro rejpaly - samozřejmě zašifrovaná a pod heslem :)), takže není problém cokoli kdykoli najít. Pokud potřebuji na internet, připojím se na wifi kdekoli (zatím odolává jen univerzitní síť eduroam).

Co se týče funkce foťáku a kamery, jsem také poměrně spokojený. Navíc P535 přehrává bez nejmenšího problému a nádherně plynule videa - není nic jednoduššího, než si na kartu nahrát film a člověk se může zabavit jeho sledováním, pokud se nudí ;) Osobně to ale moc nevyužívám.

Docela mě zajímala výdrž na baterie. Ta se hodně liší podle způsobu používání zařízení. Nejvíc samozřejmě žere navigace, přehrávání hudby a videa a soustavná práce. Navigovat bez dobíjení vydrží P535 asi 3-4 hodiny. Naštěstí se s přístrojem dodává nabíječka do auta (i když hodně krátká, musel jsem ji lehce prodloužit). Pokud by člověk používal Asus jen k občasnému telefonování a psaní SMS, vydržel by 2 dny. Já nabíjím prakticky každý den, někdy i během dne (poměrně dost využívám navigaci). Naštěstí mě to moc neotravuje hlavně díky 3 nabíječkám, které člověk k Asusu dostane - klasickou do zásuvky, USB kabel a již zmiňovanou do auta.

Závěr

Celkově jsem s Asusem P535 velice spokojený. Těch pár detailů, které mi ještě nesedí, určitě časem vychytám. Každopádně díky němu pozoruji úsporu času (věci prostě fungují, jak mají - rychle, jednoduše, pohodlně) a zvýšení efektivity práce (mám při sobě vše, co potřebuju). Zařízení je na pohled velice pěkné a zpracování je kvalitní.

Pro ty, kteří jen telefonují a občas napíšou nějakou SMS, by to byl zbytečný luxus - na telefonování stačí bohatě jakýkoli jiný telefon... Kdo ale ví, že využije možností a funkcí Windows Mobile, tomu můžu investici cca 12 500 Kč včetně DPH (velkoobchodní cena) jen doporučit.

Pro zájemce o více informací je velice pěkně zpracovaná recenze na Palmserver.cz:

• ASUS P535 - recenze - I. díl
• ASUS P535 - recenze - II. díl
• ASUS P535 - recenze - III. díl
• ASUS P535 - recenze - IV. díl

Obrázky byly převzaty ze serverů magazin.softimage.cz, mobil.idnes.cz, mobilnaut.cz.

I tak se může samozřejmě stát, že někde nějaká čárka unikne, ale není možné, aby unikla nějaká do očí bijící hrubá chyba. Proto mě hodně rozesmála a donutila k zamyšlení "drobná" chybka, kterou objevila máma v říjnovém vydání časopisu Dovolená. Rozesmálo mě to o to víc, že jen několik řádků pod onou chybou je hrdě napsáno jméno a telefonní číslo člověka, jehož funkce je "Jazykový dohled".

Já bych po tomhle selhání hodně přemýšlel, jestli ho budu dál zaměstnávat. Schválně, jestli chybu na obrázku najdete ;)

Ne, že by mě to nenapadlo už dřív. Vlastně už dost dlouho mám nutkání vždycky něco napsat, už by to byl tak desátý článek. Ale vždycky se najde něco jiného, co by se dalo dělat. To je jako před zkouškou, když se má člověk začít učit a oddaluje to, co to dá.

Že psaní na blog přirovnávám k nepříjemným zkouškám? Ona věc se má tak - stávající blog mě už maličko nebaví. Je tu spousta zbytečností, málo funkcí a co se týče technické úrovně, tak tenhle blog - cituji výrok jednoho mého klienta - "už má fousy".

V současné době usilovně vyvíjím redakční systém v PHP. Harvy promine, že se nevyjadřuju přesnými výrazy, ale v téhle terminologii mám ještě mezery. Takže píšu redakční systém. Web, který tahle první verze pohání, by měl spatřit světlo světa za cca 14 dní. Redakční systém sice už mám funkční v Javě, ale při podmínkách, které mám k dispozici, není Java ještě takovou výhrou. Proto jsem si dal repete a lítám teď na PHPku.

Zatím je to tedy jen prakticky nutný základ pro správu webu. Až dopíšu další moduly, jako je fotogalerie, diskuse, komentáře apod., budu mít engine pro můj zbrusu a 100% nový web.

Grafiku dostane za úkol Petra a jak už jsem ji upozornil, bude to opravdu "chuťovka" :) Aby taky ne, konečně chci firemní web, za který se nemusím stydět. Sice prakticky nemám zákazníky přes Internet, ale je to pro mě v současné době už otázka prestiže, taková třešnička na dortu.

A spolu s firemním webem ožije taky blog. Moje současná představa se více podobá takovým těm "vytvoř si sám" blogům ala bloguje.cz. Možná jste se teď zhrozili, ale nic není tak, jak na první pohled vypadá. Idea těchhle blogů totiž spočívá v jednoduchosti. "Sedni a během pár minut měj blog." To se mi na tom líbí a narozdíl od současné verze blog.jsmid.net, která je přeplácaná naprosto zbytečnými fičurkami vzniklými v období mého učení se v PHP, nová verze se ponese ve znamení uživatelské přívětivosti a jednoduchosti - a samozřejmě, jak doufám, technické dokonalosti.

To platí ale i pro správu blogu - tedy pro mě. Chci přijít, sednout a psát. Všechno jednoduše, za chvíli hotovo. Když přijde myšlenka, hodit ji do článku a jet dál. Nemuset se zdržovat maličkostmi, jako musím teď.

Docela se na to těším, protože i když jsem si to nemyslel, blog je pro mě určitým odreagováním a dobrou možností, jak aktivně sledovat dění na Internetu. Doufám, že tedy co nejdříve po Vánocích dotáhnu tuhle moji novou představu do úspěšného konce a budu se moct soustředit jen a jen na psaní...